Památník obětem internace

 
   
 

Expozice

Památník se nachází v historické přístavbě prvního nádvoří kláštera a skládá se z hlavního sálu a dvou podélných místností.


I. Hlavní sál

V hlavním sále se návštěvník seznámí s tématem vztahu státu a církve v letech 1948 – 1961 po mocenském ovládnutí politické scény v Československu komunistickou stranou. Prostřednictvím informativních tabulí s  dobovými fotografiemi a archivními materiály je možné se seznámit s řízeným procesem likvidace řeholí v Československu a omezením svobody slova a demokracie, pronásledování duchovních osob i laiků a jejich odsouzení ve vykonstruovaných procesech, včetně dodnes nevyjasněných úmrtí některých obětí. Výstavní panely odhalují zákulisí tehdy zřízeného Státního úřadu pro věci církevní, Náboženské matice a dalších orgánů státního dohledu.

Pomocí ikonografického i trojrozměrného materiálu si může každý návštěvník nastudovat propracovaný systém centralizačních a internačních klášterů a způsob jejich ostrahy bezpečnostními složkami totalitního režimu. Panely ukazují také konkrétní struktury Sboru národní bezpečnosti a Státní bezpečnosti v Králíkách, v Žaberku, na Orlicko-ústecku, i v ústředním vedení, které mělo problematiku církví v gesci.

Výstava zahrnuje profily a medailony pronásledovaných. V části výstavy je zmínka o neobvyklé podpoře statečných občanů z Králík, kteří pomáhali řeholníkům zprostředkovávat korespondenci s blízkými osobami a byli za svoji činnost pronásledováni a vězněni.

Samostatnou kapitolu tvoří vůbec poprvé zveřejněné informace o celé historii centralizačního kláštera v Králíkách a jeho vedení, řízené politické převýchově řeholníků, hospodářské správě a pracovním nasazení internovaných řeholníků v zemědělství na Králicku i ve výrobě.

Ve vitrínách je možné si prohlédnout konkrétní autentickou výstroj a výzbroj ostrahy centralizačního kláštera tehdejšího Sboru národní bezpečnosti, ale také některé velmi vzácné osobní potřeby a části pozůstalostí řeholníků kongregace redemptoristů, které se podařilo zachránit.

Z liturgických a obřadních předmětů ze zcela unikátních sbírek je možné shlédnout některé oděvy řeholníků, dále pak liturgické oděvy (pluviály, kasule, ornáty), kalichy, pyxidy, ciboria, monstrance, včetně relikviářů svatých a knih, které byly v 50. letech 20. století řádům a kongregacím zabavovány. S ohledem na význam poutního místa se jedná o významnou část sbírek mající vztah k redemptoristům a klášteru na Hoře Matky Boží. Ucelenou sbírku obřadních předmětů mající vztah k poutnímu místu, může shlédnout veřejnost vůbec poprvé.

V místnosti se nalézá největší existující model tehdejšího Centralizačního kláštera Králíky s okolními, dnes již neexistujícími, hospodářskými budovami, který odpovídá 50. létům 20. století a byl vyhotoven na základě leteckých snímků a archivních dokumentů.

V rohové části sálu se nachází promítací místnost s informacemi o nucené převýchově řeholníků v 50. letech minulého století organizované politickým referentem kláštera. Návštěvníci mají možnost vyzkoušet si speciální vězeňskou lavici a shlédnout v projekci živé vzpomínky internovaného řeholníka P. Jána Janoka z videoarchivu Ústavu pamäti národa v Bratislavě


II. Místnost Tábory

Podélná místnost seznámí návštěvníka se neblahou historií Táborů nucené práce (TNP) zřízených na základě zákona č. 247/1948 Sb., a Nápravně pracovních táborů (NPT), jak byla pojmenována vězeňská zařízení ústavního nebo táborového typu k výkonu trestu odnětí svobody v letech 1955 - 1961, a to v souladu s Řádem pro NPT Ministerstva vnitra, vydaným v roce 1955. Činnost NPT byla upravena podle sovětských zkušeností a navazovala na praxi pracovních útvarů z let 1949 - 1954, které byly nejednotně označovány jako trestanecké pracovní tábory (TPT), pracovní útvary vězňů (PÚV), pracovní útvary odsouzených (PÚO) nebo pracovní útvary potrestaných (PÚP).

V místnosti se nachází ukázka interiéru velitelského „baráku“ (ukázka kanceláře za mřížemi v interiéru) a strážní věže tzv. „špačkárny“ (ukázka za plotem v interiéru).

Největším modelem, který lze navštívit i zevnitř, je interiér části obytného „baráku“ Nápravně pracovního tábora (NPT). V obytném „baráku“ NPT bylo přibližně deset světnic, ve kterých bylo umístěno v průměru dvacet vězňů - „muklů“ (slangový výraz vězňů léta používaný pro „muže určené k likvidaci“). Vězni spali většinou na dřevěných palandách se slamníky. V místnosti je možné shlédnout kovové postele vz. 10. Na zdi jsou zavěšeny poličky na osobní potřeby. V místnosti se kromě postelí nachází také kamna, která se z důvodu nedostatku otopu používala jen za obzvláště mrazivého počasí. Na věšáku visí přilba zvaná „želva“, používaná v uranových dolech, černá pláštěnka a různé potřeby.

V 50. letech prošly různými NPT desítky odsouzených kněží a bohoslovců, zejména v období cílené těžby uranu a nerostných surovin. Uranovou rudu nechala čs. vláda těžit ve velkém na základě tajné smlouvy se SSSR z listopadu 1945. Trestanci v táborových podmínkách velmi strádali a trpěli. Pracující byli také kromě těžké práce v dolech vystaveni ponižování, mučení a snižování lidské důstojnosti. Podmínky se však lišily v závislosti na veliteli tábora, místě a období.

Známou oblastí tězby uranu bylo Jáchymovsko, kde bylo v roce 1953 v celkem dvanácti táborech vězněno 12 000 politických vězňů. V letech 1953 - 1959 byli dalsí tisíce vězňů umístěno v příbramských táborech Vojna a Bytíz.

Celkem proslo uranovými "lágry" přes 70 000 politických vězňů (pozn.: kromě politických i vězni retribuční a kriminální), kteří byli trvale vystaveni nelidským podmínkám, radioaktivnímu záření a vdechování zulového prachu. Mnozí zemřeli na rakovinu plic, nebo přezili, avsak s trvalými následky. Do SSSR bylo vyvezeno celkem 98 000 tun uranové rudy.


III. Místnost Věznice

Poslední místností okruhu návštěvní prohlídky je ukázka chodby z typizované věznice 50. let 20. století s ukázkou dvou samovazeb - „izolací“, z nichž jedna je otevřená a je tedy možné shlédnout i její jediné vybavení - sklopné lože na zdi.

Návštěvník se tak může seznámit s poměry v československém vězeňství v období režimu nesvobody, kde zemřelo mnoho řeholníků a kněží. Na tabuli se nachází plánek táborů nucené práce a zařízení Správy sboru nápravné výchovy v ČSR a řada informací k organizaci vězeňství a postavení vězňů v letech 1950-1961. Zvláštní pozornost je věnována také výkonu trestu smrti a s ním souvisejícím tehdejším právním předpisům a jeho zneužití vůči politickým vězňům v dané době.

Místnost je z důvodu prostorové dispozice vstupním prostorem památníku pro návštěvníky a je vybavena dobovým nábytkem, který používaly útvary Nápravných zařízení MV.


Orientační plán
Památníku obětem internace Králíky

Orientační plán

https://www.facebook.com/pamatnikkraliky/

Aktuální informace

15. 3. 2017
VHK Erika Brno, o. s. uvádí dokumentární film "Řeholníci z Hory Matky Boží" (mp4 - 43 MB)"
[více]

VHK Erika Brno, o. s. uvádí dokumentární film "Řeholníci z Hory Matky Boží"
08. 12. 2016
Památník obětem internace přivítal Hospitálský řád Milosrdných bratří
[více]

Památník obětem internace přivítal Hospitálský řád Milosrdných bratří

04. 01. 2016
Nová publikace Muzea K-S 14
[více]

Vzpomínková slavnost
06. 11. 2015
Záchrana archivního fondu poválečné výroby padákù Muzeem K-S 14
[více]
06. 11. 2015
Muzeum K-S 14 „U cihelny“ převzalo za četaře A. Hrada „Anděla pro lepší svět“
[více]
27. 10. 2014
Hejtman Pardubického kraje navštívil depozitáře Muzea K-S 14
[více]

29. 4. 2014
Unikátní projekt „DOTKNI SE 20. STOLETÍ!“ aneb smysl muzeí v Králíkách
[více]
10. 11. 2013
Byli jsme u toho – Paměť řádu
[více]
8. 10. 2013
Vzpomínková slavnost
[pdf - 764 kB]

Vzpomínková slavnost
19. 09. 2013
Pracovníci Muzea K-S 14 „U cihelny“ navštívili Muzeum Gross Rosen v Rogoźnici
[více]
22. 3. 2013
Návštěva pracovníků Muzea K-S 14 „U cihelny“ a Památníku obětem internace Králíky v Archivu bezpečnostních složek v Praze
[více]
14. 09. 2012
Vernisáž při příležitosti otevření městského Muzea Bílá Voda
[více]
11. 05. 2012
Zveřejněna fotogalerie z otevření Památníku obětem internace Králíky… [více]

06. 04. 2012
Zveřejněn orientační plán Památníku obětem internace Králíky… [více]

Orientacní plán
 
 
 

Gestor památníku – zřizovatel:

Muzeum čs. opevnění z let 1935–38,
Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ Králíky
(Knihovna, archiv, badatelna)
Velké náměstí 367,
561 69 Králíky
Tel.: 603 517 932
E-mail: pamatnikkraliky@centrum.cz
rollo@centrum.cz
Web: http://militaryclub.info/cihelna

Provozovatel památníku:

Duchovní správa poutního kostela v Králíkách II
Kopeček 1
561 69 Králíky
tel.: +420 603 198 318
E-mail: ds@klasterkraliky.cz
Web: http://www.klasterkraliky.cz/kontakt