Vernisáž při příležitosti otevření městského Muzea Bílá Voda
V obci Bílá Voda, okres Jeseník, se na začátku září 2012 stal malý zázrak. Dne 7. 9. se zde konala slavnostní vernisáž při příležitosti otevření městského Muzea Bílá Voda, které nese podtitul Historie internace, izolace a integrace. Novému muzeu požehnal a mši svatou při té příležitosti sloužil arcibiskup pražský, kardinál Dominik Duka, OP. Přítomný byl také ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz a další představitelé politického a kulturního života Olomouckého kraje. Expozice muzea je věnována historii obce a kraje, který je v nejsevernějším cípu Jeseníků značně poznamenán izolací od ostatního území státu. Duší nového muzea je starosta obce Ing. Miroslav Kocián, který se do uskutečnění svého snu pustil z čirého nadšení. Byl to právě on, kdo měl prvotní myšlenku, že by nemělo být zapomenuto na to, že v období komunismu byly ve zdejším klášteře nedobrovolně internovány řádové sestry, které chtěla vládnoucí moc izolovat od veřejnosti. Řeholnice, stejně jako řeholníci centralizovaní v několika klášterech po celé republice, většinou nesouhlasily s tehdejším režimem a při výkonu svého povolání v sociální a zdravotní sféře utvrzovaly věřící v jejich víře a mohly ovlivňovat smýšlení lidí, především mládeže, se kterou přicházely často do styku. Nebezpečím pro vládnoucí stranu byla jejich semknutost i jejich kontakty se zahraničím a oblíbenost mezi obyvatelstvem. Téměř jednomyslné odmítnutí odložení řeholního roucha jako symbolu jejich života zasvěceného Bohu znamenalo pro komunisty jednu z několika porážek ve snaze o likvidaci řeholí. Ani oddělením představených a tzv. „reakčních“ sester a jejich násilným soustředěním do internačního kláštera v Hejnicích nedosáhli svého cíle. Dalším opatřením byl tedy přesun sester do klášterů v odlehlých oblastech v pohraničí a jejich zapojení do průmyslové výroby či zemědělství. Jedním z takových míst byla také obec Bílá Voda, kterou prošly v letech 1950 až 1989 stovky sester z mnoha řádů a kongregací. Právě tomuto období je v rámci muzea věnována největší pozornost.
V druhé polovině 20. století došlo z důvodu komunistického útlaku, především zákazu přijímání dorostu ke snížení počtu členek řeholí v českých zemích z asi 7 640 v roce 1950 na 2 415 v roce 1989. Muzeum Bílá Voda je druhým památníkem perzekuce řeholních společenstev v republice. Bádání v této oblasti ovšem není ani zdaleka u konce. Byla domluvena budoucí spolupráce se zřizovatelem Památníku obětem internace na Hoře Matky Boží v Králíkách. Na vernisáži jsme navázali nové kontakty, mimo jiné také se sestrou Zdenkou Miroslavou Špakovou, CJ z kongregace anglických panen, která má na starosti digitalizaci materiálů týkajících se perzekuce jak ženských, tak mužských řeholí v ČR i na Slovensku. Pro případné badatele a zájemce o toto téma, kteří již dnes mohou po domluvě navštívit dokumentační středisko Muzea čs. opevnění K-S 14 „U cihelny“ v Králíkách, se tak jistě brzy rozšíří přehledně zpracovaná pramenná základna, z níž bude možné čerpat nové poznatky o této pohnuté době, která ovlivňuje naše smýšlení i životy dodnes.
|