Byli jsme u toho – Paměť řádu
Proběhl první ročník události Paměť řádu – setkání Českomoravské provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha - Milosrdných bratří, který je také společenstvím laických bratří zasvěcených službě nemocným. Událost budou bratři každoročně pořádat jako připomínku bratří a jejich spolupracovníků, kteří byli perzekuováni v dobách nacismu a komunismu. Pozváni byli i zástupci našeho Památníku obětem internace Králíky. Vzpomínky se zúčastnil za Památník v rámci již probíhající archivní spolupráce s tímto řádem ředitel Muzea K-S 14, Ing. Richard M. Sicha, který předal při této příležitosti brněnskému převorovi a představenému řádu Br. Martinu Mackovi, O.H. seznam 4 řeholníků řádu milosrdných, kteří byli v Králíkách omezeni na osobní svobodě po roce 1950 k rámci akce „K“. I tito příslušníci řádu milosrdných byli součásti centralizace v 50. letech a internováni v klášteře na Dolní Hedeči, pracovali především v zemědělství, až do doby zrušení jejich internace do roku 1960, kdy se vrátili na Slovensko. Členové řádu byli v dubnu 1950 vyhnáni z nemocnic a charitních domovů a byla jim znemožněna a péče o nemocné a umírající, zdravotnická zařízení jim byla zabavena, kontakty zakázány. Obdobně v rámci akce „R“ dopady i hospitálské ženské řády a kongregace. Zbaveno osobní svobody bez sdělení zákonného důvodu bylo v ČSR po roce 1950 celkem 2 376 příslušníků mužských řeholí a 11 896 řeholnic. Některé obnovili svoji činnost po roce 1989. Zmíněný řád se podílí na provozu nemocnice v Brně, v Letovicích, snaží se podílet na provozu nemocnic v Praze a Valticích a sám provozuje nemocnici ve Vizovicích.
Vzpomínková akce byla zahájena v pátek 4. října návštěvou věznice na Mírově, kde byli někteří milosrdní bratři a spolupracovníci vězněni. Především to byl br. Faustin Hartl, převor brněnského kláštera, který byl odsouzen na 12 let ve vykonstruovaném procesu za to, že údajně nechal vytisknout letáky proti komunistickému režimu. Svého propuštění se však nedožil a ve vězení zemřel. Díky neuvěřitelné odvaze jeho synovce se podařilo jeho ostatky převézt do Brna, kde byl tajně pohřben v řádové hrobce. Jméno převora, který se významným způsobem zasadil o obnovu Nemocnice Milosrdných bratří v Brně po 2. světové válce, mohlo být na náhrobní kámen vytesáno až po pádu komunismu.
V sobotu 5. října pak proběhlo setkání s několika pamětníky v brněnském klášteře. Někteří bratři navštíví v rámci uctění památky svých předchůdců Památník obětem internace Králíky pravděpodobně v roce 2014. Archiv Památníku obětem internace Králíky (integrován s v rámci Muzea K-S 14 „U Cihelny“, které Památník zřídil) disponuje také informacemi a studijním materiálem vztahujícími se k 530 řeholníkům, kteří byli ve zdejším klášteře postupně internování a o jejich každodenním životě a slouží pro studium odborné i laické veřejnosti v zájmu zachování společné paměti národa.
Vzpomínkovou akci podpořil Ústavu pro studium totalitních režimů, Archivu bezpečnostních složek ČR, Vězeňské službě ČR, Památník obětem internace Králíky, Konfederace politických vězňů a biskup Václav Malý.
(Ing. Richard M. Sicha, Vít Pospíchal)
|